Březen 2009

výpeček z E. Waugha

31. března 2009 v 15:15 | vymylimimozek
Od té doby, co jsem duchovním, byl jsem nejednou svědkem toho, jak laický zájem o náboženské problémy předchází šílenství.

z historického dětského koutku 5

31. března 2009 v 15:04 | vymylimimozek
Kde máš, dudku, kadibudku?
tam, v zeleném háji
sotva usnu, lišky mi ji
naschvál obsírají.

z historického dětského koutku 4

31. března 2009 v 15:00 | vymylimimozek
Smála se plínce plínka
že je od hovínka
smála se jak potrhlá
až se vejpůl přetrhla.

z historického dětského koutku 3

31. března 2009 v 14:57 | vymylimimozek
Máme rádi zvířátka
kočičky i blešky
blešky jezdí na kočkách
kočky chodí pěšky.

z historického dětského koutku 2

31. března 2009 v 14:55 | vymylimimozek
Josef Ezop: bajka o bleše a hadici

Ležela na dvoře hadice hrdá
na to, že z gumy je, a pěkně tvrdá
okolo na psu blecha se vezla
spatřila hadici a se psa slezla
kdovíco dobrého koluje v hadici
mlsně se bleše honilo palicí
zabodla sosáček, ale ouha
hadice tvrdá je a nějak dlouhá
to asi ocásek kočičí nebude
co jsi zač, nechutný, tvrdý ty přelude?
Já jsem zlá hadice, tetu mám rouru
a ta má uprostřed strašlivou ďouru
jestli mě nenecháš, pošlu ji na tebe
ďourou tě protáhne, vyletíš do nebe
blecha se ulekla, přivolala taxi
hadice už neštípala, lezla jenom na psy.

z historického dětského koutku 1

31. března 2009 v 14:47 | vymylimimozek
Když jsem šel okolo mlejna
spatřil jsem nehezká lejna
kdo to byl, kdo to byl
kdo je tady natrousil
zeptal jsem se mlynáře
přímo z tváře do tváře
mlynář se zahleděl do dáli
a pomalu - jako když otálí
řekl jen - to ptáků hejna
shodila sem tato lejna.

Odkud je náš černý kocour?

31. března 2009 v 14:43 | vymylimimozek
Unser schwarzen Kater
ist aus wiener Prater!

seděl vodník na topolu

31. března 2009 v 14:41 | vymylimimozek
Seděl vodník na topolu
a koukal se z něho dolu
dole někdo zatleskal
v Erbenovi je to dál.

výpeček z Václava Hraběte

31. března 2009 v 14:30 | vymylimimozek
The monk in blues

Na těchhle prstech neuzvednu život
jenom se občas snažím spočítat si
těžký krok dívek den po milování
Na bílé město ve tvém levém oku
noc zdeštivělá sedá jako lyšaj
do nářku růže zítra ukradené
Má nahá slabá duše v neúrodném
vymletém všedním údolí mé dlaně
se chvěje šarlatánským erbem stigmat
když obcházeje vousy válečníka
jako slina lásky
do prachu stéká stopa jazzu
křičím
na dlouhé vrány soumraku nad Kampou
,,Táhněte do hajzlu!" Mnich v modrém
spí v poledni na slunci hampejzníků
Mý miláčkové sladký sem vám věrnej
jenom se teďka chvíli nehejbejte
Monk má blues

(tuhle básničku jsem měla za mlada napsanou zevnitř na kabelce)

výpeček z Jana Zahradníčka

31. března 2009 v 14:18 | vymylimimozek
A v té chvíli
já se zděsil
co se to stalo s člověkem
co se to stalo s jeho tváří
ve které, jak jsem viděl, se neobráželo sebeméně
z dvanácté hodiny historie, jež měla nastat