Únor 2011

výpeček z Anne Ameri- Siemensové2

28. února 2011 v 18:36 | vymylimimozek
Matčiny poučky jsme znali nazpaměť: k základním ctnostem íránských Kaškájů patří upřímnost a velkorysost. Vstoupí-li někdo do našeho stanu a řekne:,,Jak krásné nádobí!" nebo ,,Jak krásný prsten na vaší ruce!", měli bychom mu podle našeho kmenového obyčeje zmíněné předměty darovat. V této věci matka nestrpěla odpor. Pokaždé jsme tedy poslechli, i když nám to někdy bylo zatěžko. Nejbolestněji jsme se vždy loučili s hračkami. Rodiče měli několik přátel a známých ve Spojených státech a ti nám pokaždé přivezli nějaké panenky a plyšová zvířátka. Chovali jsme je jak oko v hlavě, byly to pro nás poklady z jiného světa. Když se však u nás na cestě ze zimního do letního tábora zastavily ostatní rodiny našeho kmene a jejich děti začaly po našich hračkách zálibně pošilhávat, museli jsme jim je darovat. Logika toho požadavku byla neúprosná: přestane-li se někdo řídit zákony cti, jeho mysl zeslábne a přestane rozlišovat důležité od nedůležitého, odtud pak schází už jen krůček ke zkaženosti a úplatnosti. Právě to se podle názoru naší matky přihodilo qádžárským panovníkům: touha po přepychu je zcela oloupila o důstojnost a slušnost, učinila z nich změkčilce a slabochy, takže se nakonec zcela zaprodali cizím mocnostem.

výpeček z Anne Ameri- Siemensové1

28. února 2011 v 18:20 | vymylimimozek
Mosaddeq usedl do premiérského křesla dne 8. května 1951, a protože se nijak netajil svým úmyslem zestátnit ropný průmysl, okamžitě si proti sobě poštval řadu bohatých a vlivných lidí. Íránský ropný průmysl tehdy ovládala mezinárodní společnost Anglo-Iranian Oil Company(AIOC, posléze přejmenovaná na BP čili British Petroleum), v níž měli hlavní slovo Britové. Samotnému Íránu neplynuly z těžby ropy téměř žádné zisky. Mosaddeq se to rozhodl změnit a íránský lid jeho záměr plně schvaloval. Mnozí Íránci spatřovali v Mosaddequovi skutečného zachránce vlasti, poté co museli několik desetiletí přihlížet tomu, jak si zahraniční mocnosti rozdělují zisky těžařských společností, zatímco velká část domorodého obyvatelstva žila v neuvěřitelně nuzných podmínkách. Í rán byl tehdy ještě konstituční monarchie a Mosaddeq stál v čele Národní fronty, politického spolku, na jehož založení se koncem 40. let podílely lidové, liberální, socialistické, sociálně demokratické a islámské proudy.
Toto rozhodnutí vedlo k otevřenému konfliktu s Velkou Británií. Británie použila veškerý svůj vliv, aby Mosaddeqa zbavila moci. Úspěšný puč definitivně rozbil beztak už křehkou nádobu, do níž íránská společnost vkládala naděje v ústavně zvolenou vládu, v budoucnost a lepší život pro všechny Íránce. Léto 1953 položilo základy pro budoucí politické vztahy mezi Íránem, Spojenými státy a Velkou Británií. Tehdejší události dodnes poznamenávají mezinárodní politiku. Íránský sen o lepší budoucnosti se zhroutil a na jeho troskách začala plíživě klíčit nenávist vůči západním mocnostem, i vůči úplatnému šáhovi, který jim to dovolil.

výpeček z Andrewa O´Hagana 6

28. února 2011 v 17:56 | vymylimimozek
Pracující třída byla tehdy něco jiného než dneska. Měli kulturu. Neměli sice zlaté řetízky a kabelovou televizi, ale měli svou práci, své koníčky, své rodiny. Nečišela z nich nápadná zloba ani touha něco si nárokovat.

výpeček z Andrewa O´Hagana 5

28. února 2011 v 17:53 | vymylimimozek
Nezlobte se na mě, pane, ale vy všichni pořád mluvíte o posvátnosti života. A totéž dělá i křesťanská pravice v Americe. Chcete, aby se narodilo vše, co se narodit může, nemám pravdu?
Ale když přijde řeč na skutečné životy, na už narozené lidi, pak mají Američané trochu jiné pojetí. Jaké pojetí posvátnosti života asi stojí za kobercovým bombardováním v Iráku?

výpeček z Andrewa O´Hagana 4

28. února 2011 v 17:48 | vymylimimozek
Nás nezneklidňuje existence Boha, ale existence vás, kteří tvrdíte, že v něj věříte.

výpeček z Andrewa O´Hagana 3

28. února 2011 v 17:46 | vymylimimozek
Celou věčnost trvá, než člověk zapomene na minulost. A ještě mnohem déle trvá pochopit, že na minulost zapomenout nelze, že je to jen marná iluze.

výpeček z Andrewa O´Hagana 2

28. února 2011 v 17:44 | vymylimimozek
Takoví jsme byli: o padesát let pozadu. Nikdo v Oxfordu se tehdy nechlubil tím, že je originální. Duchu doby víc odpovídala rozumná neoriginálnost. Lidé ještě nebyli zvyklí vybírat si vlastní cestu, a pokud se nepřiklonili k nějakému hnutí - což ovšem učinili mnozí, čímž se postarali o slavnou pověst šedesátých let-, dopadli jako sebestředná, křiklavá směska výpůjček z velké minulosti.

výpeček z Andrewa O´Hagana 1

28. února 2011 v 17:34 | vymylimimozek
Nevykládejte mi tady o lidu. V jistých kruzích jsem považován za odborníka na lid, a jestli jsem si něčím opravdu jistý, pak je to schopnost jeho příslušníků chovat se za určitých podmínek, jichž si nejsou ani vědomi, natož aby je chápali, vůči sobě navzájem jako tyrani. Nepochybuju, že máte dobré důvody se s nimi paktovat, přesto mi jako starému příteli dovolte, abych vám dal malou radu. Především se naučte číst v politickém nevědomí. A radím vám, abyste se o něm poučil, protože vám jinak hrozí, že se jednoho dne ocitnete mezi oběťmi jeho tupého odhodlání.

Potravinko a co tohle?

26. února 2011 v 3:19 | vymylimimozek
To bych si odfoukla!

Petice!!!!

24. února 2011 v 21:54 | vymylimimozek