Leden 2012

výpeček z Nikolause Martina 3

27. ledna 2012 v 14:53 | vymylimimozek
Vlna teroru se rozjela znovu a vyžádala si opět nesčetné oběti. Když konečně nastal klid, země přišla téměř o veškerou politickou a intelektuální elitu s výjimkou těch, kteří byli v exilu. Leckdy si kladu otázku, zda exiloví politici, kteří vyslali na jistou smrt hrstku mladých, nezkušených a špatně vycvičených dobrovolníků a kteří způsobili, že nacisté v zemi rozpoutali krvavé běsnění, jaké český lid nezažil za celá staletí, měli nějaké pocity viny. Jsem si téměř jist, že se komunistům po válce podařilo instalovat svůj systém i proto tak snadno, že po obětech heydrichiády zůstalo politické vakuum. Odstranění říšského protektora nemělo pro německé vedení války žádné politické nebo hospodářské důsledky. Naproti tomu by bylo tehdy účinnější, kdyby se odbojáři vyslaní londýnskou vládou soustředili na zničení archivů matričních úřadů a far, kartoték úřadů práce a úřadů zemědělské správy. Kdyby pak místní obyvatelstvo následovalo jejich příkladu, mohlo to mít za následek naprostý zmatek ve správě státu. Válečnému hospodářství by se způsobila škoda a mnoho lidí mohlo být uchráněno před zatčením.

výpeček z Nikolause Martina 2

27. ledna 2012 v 14:41 | vymylimimozek
Vzhledem k beznadějné hospodářské situaci, kdy byly továrny odříznuty od dodavatelů a dělníci od svých továren a do země proudili uprchlíci ze zabraných území, byli mnozí Češi ochotni připustit, že rozpad Rakouska - Uherska byl tragický omyl - rozpad, na němž se Češi před třiceti lety rozhodujícím způsobem spolupodíleli. Bylo nyní zřejmé, že právě rakouská říše byl životaschopný útvar, jenž umožnil existenci a soužití mnoha menších národů v prostoru mezi Německem a Ruskem. Rozpad mnohonárodnostního Československa, jehož jsme byli nyní svědky, byl přímým následkem rozpadu mnohonárodnostního Rakouska - Uherska. Malé národy se chtě nechtě dostávaly pod nadvládu Německa nebo Sovětského svazu podle toho, kdo byl právě silnější.

výpeček z Nikolause Martina 1

27. ledna 2012 v 14:32 | vymylimimozek
Celá západní polovina státu byla obklopena Německem - vypadalo to jako když hlava malé rybky už vězí v tlamě ryby daleko větší. Zprávy, jež k nám do Prahy docházely, byly deprimující a zároveň téměř neuvěřitelné: sebevraždy, zatýkání odpůrců nacistů nebo jejich útěky do ciziny byly každodenním tématem rozhovorů. Tehdy jsem si uvědomil, jak lidé reagují na zprávy, s nimiž se nedokážou úplně vyrovnat. Vzpírají se jim uvěřit nebo je prostě vůbec neberou na vědomí. Přestože osudově kritická situace, v níž jsme se nacházeli, musela být každému jasná, většina mých známých se ji snažila bagatelizovat. Tento sklon k ignorování nepříjemné skutečnosti mě vždy udivoval.

kdo přišel na dvě nohavice?

27. ledna 2012 v 14:24 | vymylimimozek
Kdo přišel na dvě nohavice?
je třeba ho vypátrat
a z každého páru autorovi
poplatek odevzdat.

za řeč budeš cálovat!

27. ledna 2012 v 14:23 | vymylimimozek
Za řeč budeš cálovat!
vymyslels ji snad?
von tě zákon odnaučí
zadarmo hulákat.

holobyt ducha, bez berlí

25. ledna 2012 v 17:54 | vymylimimozek
Holobyt ducha, bez berlí:
bublinka musí - vyperlí
bez objížděk a odkladů
má nakročeno - k pokladu.

netáhnu za sebou svoje skutky

25. ledna 2012 v 17:52 | vymylimimozek
Netáhnu za sebou svoje skutky
ani svý propady, natož smutky
jsem dítě skoku, rodím se denně
jsem jenom dneska, zpropadeně!

Und noch einmal.

22. ledna 2012 v 20:27 | vymylimimozek

Filip Topol.

22. ledna 2012 v 20:16 | vymylimimozek

Roubenky.

17. ledna 2012 v 23:03 | vymylimimozek