Říjen 2012

procit proc

20. října 2012 v 15:46 | vymylimimozek
Procit proc
a v saténu
obrátil se na ženu:
stará, táhni, nový styl
architekt mi poradil.

výpeček z Ivana Diviše 2

19. října 2012 v 19:06 | vymylimimozek
Unavuje mne svět, kde se musí někdo neustále dostavovat k pultům nebo přepážkám a kde ten, kdo krysí náhodou sedí za šaltrem, má pravdu.

Věra si žije nad poměry

19. října 2012 v 14:55 | vymylimimozek
Věra si žije nad poměry
je průměrná a nemyslí
jak škodí státu když při večeři
brambor si do torby nasyslí.

strašidelná konspiračka!

19. října 2012 v 14:53 | vymylimimozek
Strašidelná konspiračka!
všechno je jen náhoda
nebo shoda okolností
zbejvá jenom hospoda
utopit tu hrůzu v rumu
rychle po něm oslepnout
nemuset se na to koukat
nebo se rovnou odbachnout.

výpeček z Ivana Diviše

18. října 2012 v 19:12 | vymylimimozek
Mančin sen o věži.
Ocitla jsem se spíše než uvnitř, ve vnitřku věže ve smyslu útrob zdiva, ve vnitřnostech kamene a cihel. Cihly byly pečlivě povrchově upraveny, maltové spáry přesné. Věž byla komolý kužel, stěny se zužovaly jen velmi povlovným sklonem. Podlaha ve věži jemný saharský písek. Klečela jsem. Pravděpodobně to bylo místo posvátné, dokonce obětiště. Kol vnitřních stěn věže se otáčel, vznášel a vzhůru vzlínal hedvábný šátek, organtýnová šerpa, velmi dlouhá. S velebnou pomalostí a při podélném vlnění se tento tkaninový pruh stále dál a výš obtáčel kolem stěn k otvoru, jímž bylo vidět tropické nebe s neznámými souhvězdími v nadživotní velikosti. Šerpa v jednom okamžiku dosáhla otvoru a spíše než vylétla, byla prostorem vytažena ven, a v tom okamžiku se proměnila v obláček.
(Marie J.,Litvínov, 24. prosince 1967)
Noc, nebudeš se báti.

nevolitelné strany

18. října 2012 v 18:58 | vymylimimozek
Nevolitelné strany
volím neochvějně
leta si říkám: už tam nejdu
a do vody plácnu
stejně.

hroty se hrotí

18. října 2012 v 18:56 | vymylimimozek
Hroty se hrotí
špičatí kůly
duše má k večeři
fyzickou zvůli.

isti, isti, isti

18. října 2012 v 18:55 | vymylimimozek
Isti, isti, isti
svým si ismem jistí
řekněte mi, až to přejde
já jdu hrabat listí.

strejda dluh a teta bída

18. října 2012 v 18:53 | vymylimimozek
Strejda dluh a teta bída:
příbuzný jsou střední třída
jsou movitý na splátky
život jako z pohádky.

výpeček z Václava Ž.

17. října 2012 v 23:10 | vymylimimozek
Šnečku, šnečku, vystrč růžky
dokud v ruce držím nůžky.